italské moře
15. 5. 2007
Nespoutaný živel
(Zuzka .......)
Šumící vlny,
dokonalá souhra
duše,
spolu s nekonečnou
masou vody,
jak malé vlnky,
hýčkají nohy
celé tělo i s duší.
Otevřená mysl,
pocit absolutní svobody.
Zdivočení, rozbouření
nitra,
jak elektřina,
ihned v moři se
zrcadlí.
Rozbouřilo doposud
klidnou hladinu,
odpovídá na hnutí
myslí,
neživá hmota to
není,
ani nápad!
Jako jedno tělo,
jedna mysl.
Doplňujíc jedna
druhou,
přitom pořád rozdílné.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Zuzi,
tak už jsem Tě obdivovala na Arachne - nechápu, kde se to v Tobě bere :-) co říct? krása....jen piš dál, ráda si zas něco přečtu :D
:-)
(MEfisto, 23. 5. 2007 11:01)Že by to vzniklo u konkrétního moře? Připomíná mi to jeden večer v Cesenaticu :D
tý jojo :o)
(Efka, 21. 8. 2007 20:54)