biocelt

Kde sídlili

Kmen Keltů, kteří sídlili na našem území se nazýval kmen Bójů. Tento kmen nazval naše území Biohemium – Bohemia. Jejich domovem byla původně Pádská nížina.

U nás se také usídlili Kotini a kmen Volků – Tektoságů, kteří osídlili Moravu a malou část Slovenska. Všechny tyto kmeny měly obchodní styky se vzdálenou Galií.

Keltské kmeny poměrně často migrovali. Tak například Bójové jsou v průběhu několika staletí uváděni v oblastech Čech, na území severní Itálie, Francie, ale i Panonie a stejně tak sídla Volků – Tektoságů jsou mimo Moravy zmiňována ve Francii i dokonce  v Turecku.

Byli to pověstní válečníci, dokonce prý po boku mužů bojovaly také ženy.

V okolí Mšeckých Žehrovic byla soustředěna výroba černé keltské bižuterie ze sapropelitu neboli švartny čili uhelného lupku - zkamenělého kalu v nadložních vrstvách ložisek černého uhlí, který byl povrchově těžen. Uhelný lupek má strukturu podobnou břidlici a je snadno opracovatelný. Bójové z něj zhotovovali především náramky, které byly mimo jiné i předmětem dálkového obchodu.

 Hradiště Závist - Šance

Soustava Patří mezi největší hradiště u nás. Území bylo prokazatelně osídleno od mladší doby kamenné. Nejvíce nálezů zde dokládá laténskou kulturu - Kelty. Hradiště bylo prozkoumáváno řadu let, přesto však nejsou zdaleka vyřešeny všechny otázky. I po zániku keltského oppida bylo území pro svoji strategickou polohu nadále využíváno, jeho význam však postupně zanikal a poslední nálezy jsou z 10. století n. l. Hradiště se nachází u Zbraslavi.

Staré Hradisko

Je jedním z nejvýznamnějších míst, které existovalo v 1. století př. n. l. a rozkládalo se na ploše 50 ha ve východní části dnešní obce Staré Hradisko. Archeologické nálezy svědčí o tom, že se zde žilo kulturně i hospodářsky vyspěle a nacházelo se zde hojně řemeslníků různých odvětví. Široce zde byla především rozvinuta výroba keramiky na hrnčířském kruhu, kde se vyráběly nejen předměty pro denní potřebu, ale i ozdobné vázy s malovanými kruhy. Hradisko bylo také jedním z důležitých center pro obchod s jantarem, který byl dovážen v karavanách od Baltského moře.

Třísov

 Třísov je jedním z nejkrásněji položených keltských oppid, které se nachází v okrese Český Krumlov.

Je prvním známým oppidem pří trase kupecké stezky z jihu do centra Čech. Keltové jej údajně nazývali Magdunum (opevněné město), ale existuje i hypotéza, že by se mohlo jednat o keltské město Abilunon z Ptolemiovy mapy. 
Hradiště o rozloze 26 ha obtéká ze severozápadu Křemžský potok a z jihovýchodu Vltava. Třísov měl unikátní opevnění.

Město mělo dvě akropole. V lesíku na vrcholu jedné z nich je nově vybudovaná terasa a na ní kruhová svatyně dnešních druidů s osmi dřevěnými totemy a kamenným obřadním stolcem.

Brno – Maloměřice

Brno – Maloměřice je největším keltským pohřebištěm na Moravě. Při stavbě nákladního nádraží v roce 1941 zde byly kostrové hroby porušovány a následný výzkum musel proběhnout velmi rychle. Pod vedením archeologa J. Poulíka bylo odkryto celkem 76 hrobů, kde jsou zastoupeny všechny typy, což dokládá značné rozvrstvení keltské společnosti. Naprostou většinu nálezů tvoří kostrové hroby, pouze 5 nebožtíků bylo pohřbeno žehem.

Konec kmenů na našem území

Zlatý věk Bójů skončil na přelomu letopočtů, kdy vyspělou keltskou civilizaci vyvrátili útoční Germáni (vedení kmenem Hermundurů), kteří od severu začali postupně obsazovat Boiohaemum. K ukončení samostatného keltského života na našem území mělo podle archeologů dojít okolo roku 6 před Kristem. Část Bójů, která zůstala v našich zemích, postupně splynula s dobyvateli, kteří převzali mnohé z jejich kultury, ale pokrokové vynálezy Keltů byly přesto zapomenuty. Germáni zde vládli pět set let a teprve potom přišli do Čech Slované (v 6. století našeho letopočtu).

Archeologické nálezy

Jejich sídlištní centra – oppida byla archeology nalezena především v Čechách (jak ukazuje mapka níže). Z nich je patrně nejznámější svatyně u Mšeckých Žehrovic poblíž Nového Strašecí ve tvaru obdélníku o rozměrech 200x100 metrů, která byla vybudována okolo roku 200 př. n. Byla ohrazena dvoumetrovým valem a příkopem, rozdělena na dvě poloviny tvaru čtverce a na nejvyšším místě stála dřevěná stavba z kůlů- obdélníková svatyně o ploše asi 70 m². nejspíše byla částečně zastřešena. Roku 1943 zde byla nalezena při těžbě písku hlava Kelta.